Mikrobiom a probiotika: neviditelná síla vašeho zdraví
Střevní mikrobiom a probiotika: co skutečně víme?
Uvnitř lidského těla i na jeho povrchu žijí rozsáhlá společenství mikroorganismů. Najdeme je ve střevech, ústech, na kůži, v nose i na dalších místech.
Největší pozornost přitahuje střevní mikrobiota – komplexní ekosystém mikroorganismů obývajících trávicí trakt. A čím více o něm víme, tím méně dává smysl jednoduchá rovnice „více bakterií = lepší zdraví“.
Mikrobiota vs. mikrobiom: je v tom rozdíl?
MIKROBIOTA
Označuje samotné společenství mikroorganismů žijících v určitém prostředí.
Může zahrnovat bakterie, archea, houby, některé viry a další mikroorganismy.
MIKROBIOM
Pojem mikrobiom se používá šířeji a může zahrnovat mikroorganismy, jejich genetickou informaci i jejich funkční prostředí.
V běžné komunikaci se oba pojmy často používají téměř zaměnitelně, ale odborně nejsou úplně totožné.
Kolik bakterií v našem těle vlastně máme?
Dlouhá léta se opakovalo tvrzení, že v lidském organismu je bakteriálních buněk asi desetkrát více než lidských.
Modernější odhady toto číslo výrazně upravily. Pro referenčního dospělého člověka byl odhadnut počet přibližně 3,8 × 10¹³ bakteriálních buněk a 3,0 × 10¹³ lidských buněk.
Jde tedy spíše o stejný řád velikosti než poměr 10 : 1.
Mnohem důležitější je, co jednotlivá mikrobiální společenství dělají, jak interagují mezi sebou a jak komunikují s hostitelským organismem.
Co střevní mikrobiota dělá?
ZPRACOVÁNÍ POTRAVY
Některé složky potravy, které naše vlastní enzymy nedokážou plně rozložit, mohou být metabolizovány střevními mikroorganismy.
TVORBA METABOLITŮ
Při mikrobiálním metabolismu vzniká řada látek, například některé mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
STŘEVNÍ PROSTŘEDÍ
Mikroorganismy jsou součástí komplexního prostředí, které komunikuje se střevní sliznicí a dalšími systémy organismu.
METABOLISMUS LÁTEK
Mikrobiální enzymy se podílejí na metabolismu různých složek potravy, žlučových kyselin a dalších látek.
Existuje „zdravý mikrobiom“?
Tady se moderní věda posunula poměrně výrazně.
Neexistuje jeden seznam mikroorganismů, který by bylo možné označit za ideální střevní mikrobiom pro všechny zdravé lidi.
Mezi zdravými lidmi existují velké individuální rozdíly a mikrobiální profil ovlivňuje například:
- věk,
- genetika,
- strava,
- prostředí,
- léky,
- geografická oblast,
- zdravotní stav,
- rané životní období,
- další individuální faktory.
Současný odborný konsenzus upozorňuje, že neexistuje jeden dostatečně validovaný mikrobiomový index, který by bylo možné běžně použít jako samostatné klinické měřítko zdraví.
Co znamená diverzita mikrobiomu?
Diverzita popisuje rozmanitost mikroorganismů v určitém prostředí.
V některých studiích je vyšší diverzita spojována s určitými charakteristikami stabilního ekosystému.
Diverzita je pouze jeden parametr. Neříká sama o sobě, jaké funkce jednotlivé mikroorganismy vykonávají, ani zda je celý mikrobiální ekosystém pro konkrétního člověka příznivý.
Co je osa mikrobiota–střevo–mozek?
Střevo a centrální nervový systém spolu skutečně komunikují. Tento komplexní obousměrný systém označujeme jako osu mikrobiota–střevo–mozek.
Do komunikace vstupují například:
- nervové dráhy,
- enterický nervový systém,
- bloudivý nerv – nervus vagus,
- imunitní mechanismy,
- endokrinní signalizace,
- mikrobiální metabolity.
Důležité je slovo obousměrná.
Nejde jen o to, že střevo může vysílat signály směrem k mozku. Stres, nervová aktivita a centrální regulace mohou zároveň ovlivňovat motilitu, sekreci a další funkce trávicího traktu.
A co „90 % serotoninu vzniká ve střevech“?
Velká část serotoninu v organismu skutečně vzniká v gastrointestinálním traktu, zejména v enterochromafinních buňkách.
To ale neznamená, že tento serotonin jednoduše odcestuje do mozku a vytvoří dobrou náladu.
Periferní serotonin a serotonin v centrálním nervovém systému fungují do značné míry jako oddělené systémy a serotonin prakticky nepřechází přes intaktní hematoencefalickou bariéru.
Střevo komunikuje s mozkem. Ale není to „zásobník hormonu štěstí“.
Výzkum osy mikrobiota–střevo–mozek je velmi aktivní a pravděpodobně ještě přinese mnoho zajímavých poznatků.
Jednoduchá rovnice „více serotoninu ve střevě = lepší nálada“ ale fyziologii nevystihuje.
Strava patří mezi významné faktory
Složení jídelníčku ovlivňuje prostředí, ve kterém střevní mikroorganismy žijí.
Význam mohou mít například:
- množství a typ vlákniny,
- pestrost rostlinných potravin,
- celková skladba jídelníčku,
- dlouhodobé stravovací návyky.
To neznamená, že existuje jeden „mikrobiomový jídelníček“ vhodný pro všechny. Tolerance jednotlivých potravin se výrazně liší.
Vláknina: není důležité jen množství
Některé typy vlákniny nejsou plně rozloženy našimi vlastními enzymy v tenkém střevě a mohou se stát substrátem pro střevní mikroorganismy.
Podle individuální tolerance může pestrý jídelníček obsahovat například:
- zeleninu,
- ovoce,
- luštěniny,
- celozrnné obiloviny,
- ořechy,
- semínka.
Při rychlém zvýšení příjmu se může objevit nadýmání, plynatost nebo jiný diskomfort. Proto je vhodné příjem upravovat podle individuální tolerance.
Antibiotika a střevní mikrobiota
Antibiotika jsou zásadním nástrojem léčby bakteriálních infekcí. Současně však mohou zasáhnout také mikroorganismy, které nejsou cílem léčby.
Studie ukazují, že po antibiotické terapii může docházet ke změnám ve složení střevní mikrobioty.
Průběh obnovy je velmi individuální. U některých lidí se mikrobiální ekosystém postupně přiblíží původnímu stavu, u jiných mohou některé změny přetrvávat déle.
Antibiotika mají být používána podle lékařské indikace a předepsaného režimu. Téma mikrobiomu nemá být argumentem pro vynechání potřebné léčby.
Probiotika, prebiotika a postbiotika nejsou totéž
Odborná definice označuje jako probiotika živé mikroorganismy, které při podání v odpovídajícím množství poskytují hostiteli zdravotní přínos.
Prebiotikum je substrát, který je selektivně využíván mikroorganismy hostitele a přináší definovaný zdravotní přínos.
Postbiotikum je přípravek neživých mikroorganismů a/nebo jejich komponent, u kterého byl prokázán zdravotní přínos.
Fermentovaná potravina není automaticky probiotikem a samotný metabolit vzniklý fermentací není automaticky postbiotikem.
Ne každá vláknina je prebiotikum
V běžné komunikaci se někdy slova „vláknina“ a „prebiotikum“ používají téměř jako synonyma.
Odborně to ale není totéž.
Aby byla látka označena za prebiotikum podle konsenzuální definice, musí být selektivně využívána mikroorganismy hostitele a musí být spojena s prokázaným zdravotním přínosem.
To nic nemění na tom, že různé zdroje vlákniny mohou být hodnotnou součástí jídelníčku.
A není každá fermentovaná potravina probiotikem
Jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi a další fermentované potraviny vznikají pomocí mikroorganismů.
To ale samo o sobě nestačí, aby byly označeny jako probiotikum podle odborné definice.
Fermentované potraviny mohou být součástí pestré stravy, pokud je dobře tolerujete.
Co přesně znamená CFU?
CFU je zkratka z anglického colony forming units, tedy jednotky schopné vytvořit kolonie.
Jde o způsob, jak vyjádřit množství životaschopných mikroorganismů schopných za daných podmínek růstu.
Samotné číslo neříká, které mikroorganismy produkt obsahuje, zda jsou vhodné pro zamýšlený účel, jaká je jejich stabilita ani jak vypadá zbytek receptury.
Druh, kmen a CFU: proč tyto pojmy nezaměňovat
V mikrobiologii není „druh“ totéž co „kmen“.
Konkrétní kmen je užší identifikace mikroorganismu uvnitř určitého druhu. U klinického výzkumu probiotik může být právě identita konkrétního kmene velmi důležitá.
Proto není správné označit každou položku seznamu mikroorganismů automaticky jako „kmen“, pokud konkrétní kmenové označení není skutečně uvedeno.
Nejsou to tři různé názvy pro stejný údaj.
Musí mikroorganismy přežít žaludek?
Pokud má být produkt založen na podání živých mikroorganismů, je jejich životaschopnost důležitým parametrem.
Mikroorganismus může být ovlivněn například:
- kyselým prostředím,
- žlučovými kyselinami,
- teplotou,
- kyslíkem,
- dobou skladování,
- charakterem celé formulace.
Proto není vhodné hodnotit produkt jen podle toho, kolik mikroorganismů bylo přidáno na začátku výrobního procesu.
Potřebuje probiotický doplněk každý člověk?
Ne.
Probiotický nebo mikrobiální doplněk není základní podmínkou normální funkce trávicího systému.
U zdravého člověka dává smysl nejdříve řešit:
- celkovou kvalitu jídelníčku,
- pestrost potravin,
- vlákninu podle tolerance,
- pohyb,
- spánek,
- celkový životní styl.
Probiotika po antibiotikách: ano, nebo ne?
Některé konkrétní probiotické přípravky byly studovány v určitých situacích souvisejících s antibiotickou léčbou.
Z těchto studií ale nelze odvodit, že každý produkt označený jako „probiotický“ automaticky obnoví mikrobiom.
Mikrobiální ekosystém se po antibiotikách mění a následně reorganizuje velmi individuálně.
„Probiotika po antibiotikách“ není jedna univerzální intervence
Výsledek výzkumu konkrétního mikroorganismu, kmene, dávky a populace nelze automaticky přenést na jiný výrobek.
A co probiotika, stres, nálada nebo spánek?
Výzkum osy mikrobiota–střevo–mozek otevřel zajímavou oblast takzvaných psychobiotických intervencí.
Studují se konkrétní mikroorganismy ve vztahu k psychologickým, neurologickým a kognitivním parametrům.
Současné důkazy ale neumožňují jednoduše říct: „probiotika zlepšují náladu“ nebo „probiotika léčí stres“.
Řídí bakterie naše chutě?
Střevní mikroorganismy vytvářejí metabolity a komunikují s organismem. To je fascinující.
Příliš velká zkratka je ale tvrdit, že určitá bakterie jednoduše „požádá mozek o čokoládu“.
Na chutě a příjem potravy má současně vliv:
- energetická potřeba,
- hormony,
- spánek,
- stres,
- psychologické faktory,
- návyky,
- odměňovací systém mozku,
- okolní prostředí.
Co můžeme pro střevní prostředí udělat?
JEZTE PESTŘE
Podle tolerance střídejte různé druhy zeleniny, ovoce, luštěnin, obilovin, ořechů a semínek.
VLÁKNINU ZVYŠUJTE POSTUPNĚ
Více nemusí být vždy lépe. Rychlé navýšení příjmu může vést k nadýmání a diskomfortu.
FERMENTOVANÉ POTRAVINY
Mohou být součástí jídelníčku, pokud vám vyhovují a dobře je tolerujete.
MYSLETE NA CELEK
Trávení neexistuje izolovaně od spánku, pohybu, výživy, stresu a zdravotního stavu.
Které produkty PURE souvisejí s tímto tématem?
Neuvádíme je jako produkty, které „opraví mikrobiom“. Prolinkujeme je proto, že jejich receptury pracují s mikrobiálními kulturami a fermentací.
GASTRO, RESPIRA, UROLO a ORTO nejsou jedna identická směs se čtyřmi různými názvy. Liší se zejména rostlinným profilem a charakterem celé receptury.
Přehled najdete na stránce PRE & PROBIOTIC – fermentované kultury PURE .
PURE GASTRO: co přesně v receptuře sledujeme?
U mikrobiální receptury nestačí říct pouze „obsahuje probiotika“.
Bylinný profil GASTRO tvoří řepík, dobromysl, čekanka, šípek, máta, truskavec, divizna, jitrocel a meduňka.
Součástí fermentačního prostředí je také BIO raw med a jablečný ocet.
Více o konkrétním složení, dávkování a skladování najdete přímo na stránce PURE PRE & PROBIOTIC GASTRO .
Fermentace: technologie výroby, ne automatický důkaz účinku
Fermentace je proces, při kterém mikroorganismy metabolizují dostupné substráty a během procesu vznikají různé produkty metabolismu.
Výsledná fermentovaná směs může mít jiné chemické složení než výchozí suroviny.
Stejně tak nelze automaticky označit všechny látky vzniklé při fermentaci za „postbiotika“.
Co jsou postbiotika?
Podle konsenzuální definice ISAPP je postbiotikum přípravek neživých mikroorganismů a/nebo jejich komponent, který poskytuje hostiteli zdravotní přínos.
Důležité jsou obě části: přítomnost neživých mikroorganismů nebo jejich komponent a prokázaný zdravotní přínos.
Samostatně izolované mikrobiální metabolity nejsou podle této definice automaticky postbiotiky.
Jak hodnotit mikrobiální doplněk?
Kdy už není vhodné řešit všechno „mikrobiomem“?
Nadýmání, průjem, zácpa nebo bolest břicha nejsou automaticky známkou „špatného mikrobiomu“.
Tyto příznaky mohou mít mnoho různých příčin.
Odborné vyšetření neodkládejte například při:
- krvi ve stolici,
- nevysvětlitelném úbytku hmotnosti,
- dlouhodobém nebo silném průjmu,
- přetrvávající zácpě,
- silných nebo opakovaných bolestech břicha,
- horečce,
- výrazné změně vyprazdňování,
- dlouhodobých nebo zhoršujících se obtížích.
Mikrobiom není marketingová zkratka
„Více druhů.“ „Více miliard.“ „Více diverzity.“
Žádné z těchto tvrzení samo o sobě neznamená automaticky lepší produkt nebo zdravější střevní ekosystém.
U mikrobiálních receptur má smysl dívat se na informace v souvislostech.
Nejčastější otázky o mikrobiomu a probiotikách
Co je střevní mikrobiom?
Jde o komplexní mikrobiální ekosystém zahrnující mikroorganismy, jejich genetickou informaci a prostředí, ve kterém v trávicím traktu fungují.
Je mikrobiom stejný u každého člověka?
Ne. Mezi jednotlivými lidmi existují velké rozdíly. Mikrobiom ovlivňuje věk, strava, prostředí, léky, genetika a řada dalších faktorů.
Existuje test, který mi řekne, zda mám zdravý mikrobiom?
Současné mikrobiomové analýzy mohou popsat určité mikroorganismy nebo mikrobiální charakteristiky, ale v současnosti neexistuje jeden klinicky validovaný profil, podle kterého lze spolehlivě určit celkové zdraví člověka.
Je vyšší diverzita vždy lepší?
Ne. Diverzita je pouze jeden ukazatel a samotné vysoké číslo není univerzální známkou zdraví.
Co jsou probiotika?
Podle odborné definice jsou probiotika živé mikroorganismy, které při podání v odpovídajícím množství poskytují hostiteli zdravotní přínos.
Co jsou prebiotika?
Prebiotika jsou substráty, které jsou selektivně využívány mikroorganismy hostitele a přinášejí definovaný zdravotní přínos. Ne každá vláknina je proto automaticky prebiotikem.
Co jsou postbiotika?
Postbiotika jsou přípravky neživých mikroorganismů a/nebo jejich komponent, u kterých byl prokázán zdravotní přínos. Samotný metabolit vzniklý fermentací není automaticky postbiotikem.
Jsou fermentované potraviny probiotika?
Ne automaticky. Fermentovaná potravina může obsahovat živé mikroorganismy, ale to samo o sobě neznamená, že splňuje odbornou definici probiotika.
Je 100 miliard CFU automaticky lepší než 10 miliard?
Ne. CFU je pouze jeden parametr. Je třeba jej hodnotit společně s konkrétními mikroorganismy, stabilitou, způsobem výroby a účelem formulace.
Je 26 mikrobiálních druhů totéž jako 26 kmenů?
Ne. Druh a kmen jsou odlišné taxonomické úrovně. Pokud není uvedeno konkrétní kmenové označení, není správné automaticky hovořit o „26 kmenech“.
Musím po antibiotikách užívat probiotika?
Neexistuje jedno univerzální pravidlo. Některé konkrétní probiotické přípravky byly studovány v určitých situacích, ale každý mikrobiální produkt nelze automaticky považovat za prostředek k „obnovení mikrobiomu“.
Pomáhají probiotika na stres nebo náladu?
Osa mikrobiota–střevo–mozek je intenzivně zkoumána. Výsledky jsou ale specifické pro konkrétní mikroorganismy, populace a podmínky. Nelze obecně tvrdit, že probiotika léčí stres nebo zlepšují náladu.
Který PURE produkt je nejvíce zaměřený na gastro tematiku?
V rámci fermentované řady PURE je pro gastro tematiku vytvořen PURE PRE & PROBIOTIC GASTRO . Jde o tekutou fermentovanou recepturu s mikrobiálními kulturami, 9 fermentovanými bylinami, BIO raw medem a jablečným octem.
A co mikrobiální komplex pro děti?
PURE JUNIOR PREMIUM spojuje nanolipozomální vitaminy, minerály a další látky s fermentovaným mikrobiálním komplexem obsahujícím 26 mikrobiálních druhů.
Mikrobiom je ekosystém. Ne skóre, které musíme maximalizovat.
Pestrá strava. Vláknina podle tolerance. Pohyb. Spánek. Rozumné používání antibiotik. A mikrobiální produkty vybírané podle skutečného složení, ne pouze podle největšího čísla na etiketě.
Neexistuje jedna bakterie, jedna miliarda CFU ani jeden doplněk, který by sám definoval zdravé střevo.
Odborné zdroje:
- ISAPP Consensus Statement on the Definition and Scope of Gut Health, 2026
- Sender R., Fuchs S., Milo R. – Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body
- ISAPP Consensus – Definition and Scope of Probiotics
- ISAPP Consensus – Definition and Scope of Prebiotics
- ISAPP Consensus – Definition and Scope of Postbiotics
- Review of peripheral and central serotonin physiology
- Recovery of Gut Microbiota Following Antibiotic Exposure
Upozornění: Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnostiku ani léčbu. Doplňky stravy nejsou náhradou pestré a vyvážené stravy ani zdravého životního stylu. U závažného onemocnění, výrazně oslabené imunity nebo dlouhodobých zdravotních obtíží konzultujte vhodnost užívání produktů s živými mikroorganismy s lékařem.