Co jsou antioxidanty?

Antioxidanty jsou látky, které mohou různými mechanismy omezovat oxidační reakce a pomáhat chránit biologické struktury před nadměrným oxidačním poškozením.

Ne všechny fungují stejným způsobem. Některé mohou reagovat s reaktivními molekulami, jiné jsou součástí enzymatických systémů nebo pomáhají obnovovat další antioxidanty.

Mezi známé nutriční látky s antioxidačními funkcemi patří například vitamin C a vitamin E.

Také zinek a selen jsou součástí systémů souvisejících s ochranou buněk před oxidativním stresem. Pro všechny čtyři existují povolená zdravotní tvrzení EU.*

Více o jednotlivých vitaminech, minerálech a aktivních látkách najdete na stránce Vitaminy a minerály PURE.

Volné radikály nejsou automaticky „špatné“

Volné radikály jsou molekuly nebo atomy s nepárovým elektronem, což je činí velmi reaktivními.

Vznikají přirozeně například během buněčného metabolismu, při fyzické aktivitě a v rámci některých reakcí imunitního systému.

Organismus je tedy nejen toleruje, ale v určitém množství je také využívá.

Problém nastává až tehdy, když jejich tvorba a další oxidační procesy výrazně převáží nad schopností organismu udržovat rovnováhu.

Co je oxidační stres?

Oxidační stres vzniká, když se naruší rovnováha mezi tvorbou reaktivních molekul a schopností organismu je regulovat pomocí vlastních antioxidačních systémů.

Při výrazném nebo dlouhodobém oxidačním stresu mohou být ovlivněny například:

• lipidy buněčných membrán,
• bílkoviny,
• DNA,
• buněčné struktury a signalizační procesy.

Oxidační stres je zkoumán v souvislosti se stárnutím a řadou chronických onemocnění.

To ale neznamená, že je jedinou příčinou těchto nemocí nebo že jejich riziko lze jednoduše odstranit užíváním vysokých dávek antioxidantů.

Co může zvyšovat oxidační zátěž?

Tělo si vytváří vlastní antioxidační systém

Organismus není odkázán pouze na antioxidanty přijímané z potravy. Má vlastní enzymatické a neenzymatické obranné systémy.

Patří mezi ně například enzymy, jejichž správná funkce závisí na dostupnosti některých minerálních látek.

Selen je například součástí selenoproteinů, mezi které patří i enzymy podílející se na antioxidační ochraně.

Zinek je zase důležitou součástí řady enzymatických a buněčných procesů.

Proto je u antioxidantů důležité nevnímat pouze jednu izolovanou látku, ale výživu jako celek.

Kde najdeme antioxidanty a ochranné živiny?

Neexistuje jedna „nejlepší antioxidační potravina“. Výhodnější je pestrý jídelníček, který poskytuje různé vitaminy, minerály, polyfenoly, karotenoidy a další bioaktivní látky.

A co červené víno?

Červené víno skutečně obsahuje některé rostlinné polyfenoly.

To ale není důvod zařazovat alkohol do jídelníčku kvůli antioxidantům.

Alkohol má vlastní zdravotní rizika a vhodnější zdroje polyfenolů najdeme například v ovoci, zelenině, bobulovinách, bylinách nebo čaji.

Jak tělo vstřebává antioxidanty?

Pod pojmem antioxidant se skrývá velké množství odlišných látek, a proto neexistuje jeden univerzální způsob vstřebávání.

Vitamin C je rozpustný ve vodě. Vitamin E a některé karotenoidy jsou naopak rozpustné v tucích.

Také rostlinné polyfenoly se mezi sebou výrazně liší v biologické dostupnosti a způsobu metabolismu.

Proto není důležité jen to, kolik určité látky potravina nebo doplněk obsahuje, ale také její forma, způsob podání a celé složení jídla či receptury.

Více antioxidantů automaticky neznamená více zdraví

Tohle je jedna z nejdůležitějších částí celého tématu.

Skutečnost, že určitá látka funguje v organismu jako antioxidant, neznamená, že její velmi vysoká dávka musí být automaticky prospěšnější.

Velké klinické studie neprokázaly, že by vysoké dávky antioxidantových doplňků obecně chránily před kardiovaskulárními nebo nádorovými onemocněními.

U některých látek byly naopak při vysokých dávkách pozorovány nežádoucí účinky.

Také při sportu mohou velmi vysoké dávky některých antioxidantů ovlivnit přirozené adaptační reakce na trénink.

Sauna, pocení a oxidační stres

Sauna může být příjemnou součástí životního stylu a mnoho lidí ji využívá pro relaxaci a subjektivní pocit regenerace.

Tepelná zátěž zároveň představuje pro organismus krátkodobý stresový podnět a výzkum sleduje, jak na něj reagují různé fyziologické systémy.

Není ale přesné říkat, že sauna „vyplavuje toxiny“ a tím řeší oxidační stres.

Hlavními orgány, které zajišťují zpracování a vylučování odpadních látek, jsou především játra, ledviny, střeva a plíce. Pocení slouží hlavně k regulaci tělesné teploty.

Více o tom, jak skutečně fungují přirozené detoxikační procesy, najdete v článku Detox těla: jak přirozeně podpořit detoxikační procesy .

Nejčastější otázky o antioxidantech